Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Home

Vítejte na stránce ldtblanik.wbs.cz v sekci Home

Letní dětský tábor se koná od 7.8 - 14.8. 2010 v rekreačním středisku Blaník (okr. Benešov),

který je součástí Chráněné krajinné oblasti Blaník nedaleko pod bájnou horou.

 

   

                  

Legenda o blanických rytířích

O poselství z hory.
Počátkem 18. století zažili obyvatelé Louňovic příhodu, o které se dochovala pouze nepřímá zpráva. Mladičká služka z Louňovic se vydala na Blaník pro maliny. Spěchala, protože slíbila hospodyni, že se brzo vrátí. Přiběhla k lesu a začala chvatně sbírat. Když měla plný džbánek, chtěla trochu odpočívat. Posadila se pod vzrostlý strom, směrem k lesní pěšině.

Jen se rozhlédla, uviděla na pěšině muže v bílém oděvu s modrou šerpou a v jezdeckých botách. Promnula si oči, ale muž stál už u ní. Polekaně si prohlížela jeho starodávný vojenský oděv a krátce mu pohlédla do očí. Muž se šedavým vousem se usmál. Kynul rukou a řekl: „Pojď se mnou děvče.“ „Kam?“, pravila služka. „K nám do hory“, odvětil voják. Dívce se zatajil dech, o vojsku v hoře už slyšela mnoho vyprávění. Muž vykročil a služka ho následovala. Byla u vytržení: udělali tři kroky a byli u skalnaté brány. Ta se s velkým lomozem otevřela. Vstoupili dovnitř a procházeli temnou chodbou. Světlo je dovedlo do velké místnosti.

Dívka žasla, v dlouhých zástupech seděli spící rytíři na koních. Jen jeden z rytířů seděl u stolu a loktem si opíral hlavu. Voják v bílém k němu přivedl dívku. Stojící voják pravil: „Už je čas?“ Rytíř u stolu se probudil a odpověděl: „Dosud ne.“ Voják v bílém pokývl a odvedl zírající dívku ven z hory. Když stáli před bránou, usmál se na ni a řekl: „Díky“. Do dlaně jí vložil dvě stříbrné mince. A tu se skalní brána s velkým rachotem zavřela. Služka hleděla na dvě starobylé mince a pak si vzpomněla na hospodyni.

„Maliny“, zvolala. Svůj džbánek držela celou dobu pevně v ruce. Myslela, že v hoře pobyla jen chvilku a rychle utíkala k Louňovicům. Už cestou potkávala překvapené lidi, v domě hospodyně pak nastalo velké pozdvižení. Všichni se kolem služky seběhli a vyptávali se, kde po dvě léta byla. Služka vyprávěla svou příhodu a nakonec ukázala dvě mince. Pán domu rychle poznal, že jde o stříbrňáky středověké. Dívka byla poté vyslechnuta louňovickým hejtmanem Kernerem z Rudolfstadtu. I jemu ukázala starobylé peníze.

        


TOPlist